Vše co jste chtěli vědět o polární záři a báli jste se zeptat

Polární záře je jedna z nejkrásnějších věcí, kterou jsem za svůj život viděl. Spousta cestovatelů o ní sní, ale uniká jim. Mně se ji podařilo vidět až při šesté cestě na sever. Chcete vědět jak co možná nejvíce zvýšit šance na úspěch? Přečtěte si dnešní článek.

Jak vlastně polární záře vzniká?

Aurora borealis nebo aurora australis, jak se přezdívá její jižní kolegyni, je světelný jev, který vzniká ve výšce okolo 100 km ve vysoké atmosféře a vyskytuje se především v polárních oblastech. Způsobuje ji takzvaný sluneční vítr, který je tvořen protony, elektrony a alfa částicemi a letí k nám vesmírem rychlostí řádově 0,1% rychlosti světla. Pokud se na cestě setká s magnetickým polem země, většina se odrazí zpět do vesmíru, ale část se zachytí a vytvoří tak v atmosféře tuhle nádhernou podívanou.

Jak taková polární záře vypadá?

Někdo vám bude tvrdit, že je to "jen takový obyčejný bílý mrak a vůbec to nevypadá tak krásně jako na fotkách", jiný vám zas bude popisovat nádherné zelenočervené divadlo. Záleží na její intenzitě, slabá polární záře je opravdu bílá a může připomínat mrak, silná je pak zelená a přechází až do červena. Jižní polární záře bývá spíše žlutá až růžová.

Kam za polární záři?

Pokud se budeme bavit o aurora borealis, platí, že čím severněji se nacházíme, tím lépe. Severní polární kruh je obecně dostupnější než ten jižní, leží za ním část dobře dostupného Islandu, kus Skandinávie, Ruska, ale i Kanady a Aljašky, kde díky náklonu zemské osy máte možnost vidět záři jižněji než v Evropě. Za mě doporučuji buď zimní Island, kam snadno doletíte třeba z nedalekých Katovic, Vídně nebo Vratislavy, který má nesmírné kouzlo a zároveň se vyhnete i davům turistů,. Ještě větší šanci budete mít v okolí Norského Tromsa, kam létá přímá linka Wizzairu z nádherného Gdaňsku, který rozhodně stojí za návštěvu.

S aurorou australis je to poněkud náročnější, za jižním polárním kruhem leží pouze chladná a opuštěná Antarktida. Musíte se za ní vydat buďto tam, nebo mít opravdu velké štěstí v jižních oblastech Nového Zélendu, Austrálie nebo Patagonie.

Kdy je nejlepší období na její sledování?

V blízkosti pólů vzniká problém, na který v našich zeměpisných šířkách nejsme zvyklí. Začátkem léta Slunce prakticky nezapadá (tím vzniká zajímavý úkaz zvaný půlnoční Slunce) a na konci léta jen na krátkou dobu, kdy úplná tma nastane jen na několik hodin. V polárních oblastech totiž probíhá proces západu a východu slunce daleko pomaleji než u nás - tzn. déle se stmívá a rozednívá. Jelikož na pozorování aurory je třeba úplná tma, čím blíže jsme zimnímu slunovratu (nejdelší noc v roce), tím lépe.

Dá se nějak předpovědět?

Ano dá. Jelikož sluneční vítr, jehož síla je závislá na aktivitě Slunce, letí k zemi zhruba 3 dny (extrémně silný může i daleko kratší dobu), světlu a signálu z družic to trvá jen něco málo přes 8 minut. Jsme proto schopni až tři dny dopředu odhadnout jak intenzivní polární záře by mohla být vidět, což se hodnotí na stupnici od nuly do devíti. Pro představu, pokud je stupeň nula, nevidíme ji nikde, pětka je už sluneční geomagnetická bouře prvního stupně, při osmičce je záře viditelná u nás, a při devítce dokonce i v severním Španělsku. Takové hodnoty jsou však velmi vzácné. Například v roce 1859 během tzv. Carringtonovi události, byla viditelná dokonce i na Havaji. Intenzita slunečního větru však neudává jen to, kam až polární záře dosáhne, ale i to, jak bude silná v severních oblastech.

Předpověď severní polární záře naleznete například na tomto webu https://www.aurora-service.eu/aurora-forecast/ 

Předpověď vypadá dobře, co nám může zkazit zážitek?

Při pozorování polární záře platí podobná pravidla, jako při pozorování hvězd, největším nepřítelem proto jsou:

• Světelné znečištění - ideální je proto vyrazit co možná nejdále od větších měst, což naštěstí za polárním kruhem není velký problém,
• oblačnost - nad mraky se může odehrávat nádherné divadlo, vy ho však přes ně neuvidíte, hlídejte si proto předpověď počasí. Když jsme loni byli na severu Norska a zjistili, že v noci má být stupeň 6, jeli jsme skoro 300 km na místo, kde podle předpovědi mělo být úplně jasno a stálo to za to,
• fáze měsíce - i měsíc produkuje nemalé světelné znečistění, vyrazte proto na sever hlavně v období kolem novu, nebo si alespoň pohlídejte časy východu a západu měsíce. Mně takto úplněk zkazil stupeň 4, kdy jsem spal pod širákem na Islandu.

Východ, západ a fáze měsíce můžete sledovat zde https://www.meteogram.cz/mesic-casy-kalendar/